Mezi obranou přiměřenou a nepřiměřenou je velice tenká hranice. V okamžiku, kdy je dotyčný při napadení jinou osobou nebo osobami, případně i nebezpečným zvířetem, ohrožen, těžko si během několika vteřin dokáže v hlavě srovnat, co je dostatečné a co už je příliš, prostě jedná instinktivně a chce se za každou cenu ochránit.
Jedním z prostředků, jak se bránit případnému útočníkovi, je paralyzér . Je to vlastně taková miniatura připomínající transformátor, umí ze sebe vydat stovky tisíc voltů. Tato síla se dá přirovnat k neopatrné manipulaci se zásuvkou. Obdobně funguje i paralyzér. Ten, kdo proti vám v danou chvíli bude stát v těsné blízkosti na několik málo centimetrů a zasáhne ho tento přístroj, dostane do děla zásah několika tisíci volty. Nemusíte se v žádném případě obávat toho, že by se výboj přenesl i na vás, i když jste v bezprostřední blízkosti zasaženého. Zranit či zneškodnit lze protivníka i přes oblečení, nebrání tomu kůže, vlna ani jiná podobná textilní tkanina.
To, že u sebe máte paralyzér, byste měli vědět pouze vy, abyste tak mohli maximálně využít moment překvapení. Ideální je provést zásah v ten moment, kdy vás osoba ohrožující bude chtít chytit za některou část těla. Paralyzér směřujte na choulostivá místa, kterými jsou oblast mezi nohama, ramena či trup. Vyhnout byste se měli hlavě a jejímu okolí, i když je jasné, že pokud vás strach zcela ochromí, zrovna na tohle myslet nebudete. Může se také stát, že k přímému kontaktu paralyzéru s osobu napadající vůbec nedojde, protože se zalekne už samotného jiskření, které může působit nebezpečně.
Prostředek k ochraně, ať už je jakýkoliv, mějte vždy sebou a pokud se blížíte do míst, kde reálně hrozí nebezpečí, mějte ho připravený v ruce, spouštěč by měl být ovládán palcem ruky, nejlépe na místě, kde není přímo vidět, tedy v tašce nebo kapse bundy.