Spánek je pro organismus fází útlumu a odpočinku. Charakteristická je změna funkce mozku a jeho zpomalení. Tělo nereaguje na vnější podněty, svalstvo je ochablé a snižuje se jeho prokrvení. Naopak se zvyšuje prokrvení ledvin a dochází k vyšší filtraci škodlivin z těla, zrychluje se i proces hojení a zlepšují imunitní funkce. Spánek je také nezbytný pro správnou funkci hormonálního systému, ač je sám hormonálně řízen.
Toliko k biologickému shrnutí spánku. Spánkem trávíme v závislosti na konkrétním jedinci 4 – 12 hodin denně, průměrně kolem 7 hodin. Pokud tělu spánek neumožníme, nebo jsme při něm opakovaně rušeni, může docházet k různě silným psychickým obtížím a také k vyčerpání organismu, který tím ztrácí čas na úkoly popsané výše.
Náš organismus ovšem může trpět nedostatkem spánku, aniž bychom si to my sami přáli. Na vině jsou spánkové poruchy, mezi které typicky patří nespavost neboli insomnie. Příjemný odpočinek nám také mohou narušit další choroby představované náměsíčností, spánkovou apnoí, syndromem neklidných nohou nebo starými známými nočními můrami.
Ať už nespíte z vlastní vůle, nebo je stav způsoben nějakou chorobou, většinou je ovlivněn především mozek. Přestože stále není dostatečně přesně objasněno, jakou specifickou roli spánek pro mozek má, vědci jsou si jisti jeho vlivem na paměť. Spánek sice údajně pro učení úplně nezbytný není, nicméně v jeho průběhu dochází k rychlejšímu ukládání informací do dlouhodobé paměti, a oproti tomuto procesu při bdění je ten při spánku i přesnější. Z hlediska funkce mozku je spánek kriticky důležitý u dětí a mladých lidí, protože hraje významnou úlohu při vývoji a dozrávání nervového systému.
Kromě dopadu na naše myšlenkové pochody způsobí málo spánku i zvýšení hladiny stresu, a samozřejmě může narušit i všechny imunitní, regenerační, endokrinní a metabolické funkce. Velmi výrazně tedy může nalomit naše zdraví. Proto se nepřepínejte, a s klidem si dopřejte svých osm hodin. Dobrou noc!
